Miners Kladno
BASEBALL - SOFTBALL ÚVOD     O NÁS     TÝMY     SCM     KONTAKTY     PARTNEŘI     KALENDÁŘ     ODKAZY     KE STAŽENÍ
Kluci z Miners Kladno U9 získali bronzové medaile na mistrovství republiky
30.09.2019

Jít proti Drakům Brno do bojů o medaile na mistrovství republiky byl náš dlouhodobý mlhavý sen. Prorazit mezi silnou čtyřku jihomoravských týmů Hrochů, Draků, Blanska a Třebíče se dlouho zdálo skoro nemožné. Ale od jara tohoto roku, kdy jsme poprvé v Třebíči zdolali Hrochy, začal tento sen nabírat přesnější kontury. Ukázalo se, že by to občas proti Moravákům mohlo vyjít.

V neděli 29. září 2019 ve 13,15 jsme stáli na hřišti, na druhé straně zástup černozlatých dračích dresů, které budí respekt soupeře už na vzdálenost 300 metrů. A před námi poslední krok, který mohl znamenat definitivní vstup našich kluků do absolutní české špičky. Ještě než se ozvalo první Play ball, postavili jsme se s kluky k našemu tradičnímu rituálu a zblízka v jejich očích viděli to, co Draci v tu chvíli vidět nemohli: že tam kluci nechají všechno a že bez medaile prostě domů nepojedou.

 

Ale pěkně od začátku.

 

Na mistrovství jsme odjížděli jako tým, který v české polovině republiky v posledních dvou letech nemá konkurenci a dlouhodobými výkony si drží tu pomyslnou 5. příčku v ČR právě za zmiňovanou silnou čtyřkou. Kladno bylo bráno jako černý kůň turnaje, který může překvapit. V oddílech po republice nás předcházela pověst týmu, který jde neustále nahoru a kterému je nejlepší se raději vyhnout. 

 

Naše cíle byly jasné: vše pod 5. místo je neúspěch, 5. místo by bylo fajn a vše nad ním by bylo fantastické. 

 

Prvním soupeřem ve skupině nám byli ostravští Arrows, kteří při vší úctě neměli šanci. Výsledek 16 : 0 po jasném průběhu. Jako druzí nás čekali už o něco silnější hráči Hluboké. 8 : 0 a na večeři a následně do hajan jsme odcházeli s dobrou náladou a splněným cílem pro první hrací den.

 

V sobotu ráno na nás čekal jiný kalibr. O prvenství ve skupině jsme si to na férovku rozdali s Hrochy. Určitě jeden z nejhezčích zápasů turnaje, na který se sešlo i spousta diváků, trenérů i hráčů z jiných týmů. Množství odpalů a následně fantastických zákroků v poli předváděly oba týmy rovnocenně. Kladno zatlačilo od začátku a ujalo se vedení 2 : 0, Hroši vyrovnali i díky smolnému hodu Jirky Kratiny z pravého pole na 2. metu, kdy se míč od mety neuvěřitelně odrazil zpět do zadního pole. Kladno přidalo bod a Hroši zase vyrovnali. Ve zbytku utkání však naše obrana zahrála bezchybně a Hrochy už dál, než na 2. metu, nepustila. Přidali jsme 4. bod a udrželi to až do konce. První místo ve skupině a přímý postup do čtvrtfinále.

 

V něm jsme narazili na silné Rytíře z Trutnova, kteří hráli velmi slušně v obraně a ještě lépe na pálce. Teď už to můžeme říct nahlas: měli jsme respekt a obavy. Prohra v tomto zápase by znamenala zničení toho, jak se dosud kluci na turnaji prezentovali. Byl to ten typický oboustranně nervózní zápas, kdy jste pořád v napětí, vedení o dva body nic neznamená a jakákoliv chyba může znamenat otočení situace a psychickou vzpruhu pro soupeře. Ne, že bychom hráli špatně, ale nějak to nebylo ono. Naši nejlepší pálkaři se nemohli pořádně trefit, Trutnov autoval jednoho po druhém, navíc dobře pálil a běhal a v obraně jsme měli plné ruce práce. Za stavu 3 : 1 pro Miners Rytíři bušili, jejich běžci na 1. a 3. metě, jeden aut a my jsme psychicky zažívali největší krizi v turnaji.  V tu chvíli se spustil liják, který přerušil zápas až do nedělního rána. S odstupem to hodnotíme doslova a do písmene jako dar z nebes. Kluci se dobře vyspali a ráno na Rytíře nastoupili. Konečný výsledek 8 : 4 a šli jsme do bojů o medaile.

 

Semifinále proti silnému Blansku. Až do 5. směny by si nikdo netroufnul odhadnout, kdo zvítězí, protože na hřišti (podobně, jako v zápase s Hrochy) stály proti sobě naprosto vyrovnané týmy. Ať to bylo hrou na pálce, agresivním během po metách, téměř bezchybnou obranou nebo celkovou prezentací a organizací týmu (rozházení před směnou, náběhy do pole, organizace a atmosféra na střídačce). V tom všem jsme se favoritovi dokázali vyrovnat a na naše kluky byl báječný pohled. Opět se nám povedl úvod a dva body v 1. směně. Blansko srovnalo a my přidali 3. bod. V 6. směně však přišlo několik dobrých blanenských odpalů a soupeř postupně zaznamenal 3 doběhy. Konečný výsledek 5 : 3 nás posunul do boje o bronz.

 

Čekali jsme, co porážka s kluky udělá a jak pracné bude je nabudit do dalšího těžkého zápasu. Byli jsme překvapeni, kluci byli v pohodě. Pořád dobýváme tu českou špičku a kluci asi taky cítili, že za prohru po takovém výkonu se nemusí stydět. A tak jsme si řekli, že nastal čas ty Draky konečně přejet a že bez medaile domů nepojedeme.

 

A tak jsme se do nich pustili. Povedl se nám nástup a vedení 3 : 0 a k těmto třem bodům jsme každou směnu po kouskách něco přidávali. Mám pocit, že náš nástup Draky zaskočil a celý zápas se už té deky nezbavili. Naše bezchybná obrana jim zobala odpaly jeden za druhým a dál, než na 2. metu, je nepustila. Vyhlášení konce zápasu spustilo neskutečný řev nejen u kluků, ale hlavně mezi rodiči. Právě jsme udělali historický úspěch pro celý náš klub a hlasitě prolomili dveře do absolutní české špičky. Konečně jsme tam!

A pak už bylo jen samé slavení, včetně slíbených trenérských slidů, maminy brečely a tátové jadrnými výrazy oslavovali historický okamžik . Viděl jsem dokonce mezi rodiči pobíhat nějakého řvoucího a skákajícího Tarzana. Když jsem se podíval blíže, zjistil jsem, že jsem to já. 

Závěrem? 

Tihle kluci udělali fantastický úspěch a velkou reklamu našemu klubu. Tým provinčního klubu trénující v antukovém prachu nebo na rozdělovských drnech se zázemím v rozpadající se barabizně se prodral mezi velké baseballové značky. Tohle jsme v Kladně nezažili nejméně 20 let. Chce se mi věřit, že tahle medaile bude motivovat další naše děcka z jedenáctek, osmiček i sedmiček, aby to jednou dotáhly k podobnému úspěchu. A také, že snad bude dalším pádným argumentem při jednání o novém hřišti. Aby tyhle děti konečně mohly trénovat v důstojných podmínkách. 

 

Petr Vinš, headcoach