U9 na MČR v Blansku: odmakané sedmé místo ve vedru a těžké konkurenci

Blansko, 8. až 10. září. Mistrovství republiky. Sedmnáct týmů. A vrchol sezóny našich Devítek. 

Cíl je jasný: dostat se minimálně mezi osm nejlepších a pak se děj vůle boží.

Před zápasy ve skupině C nejsme úplně klidní. Čekají nás pardubičtí Wayni, Blesk Jablonec a to nejlepší nakonec – Draci Brno. Chceme-li do čtvrtfinále, porazit Wayny a Blesk je povinností a s Draky si to rozdat na férovku o 1. místo. Takhle nějak to máme s trenéry naplánované. Ale… Blesk nás porazil v červnu na poháru a o Dracích raději nebudeme mluvit, abychom nezačali koktat.

Je pátek dopoledne, a protože je ještě spousta času do prvního zápasu, jedeme se mrknout na Macochu. Naposled, když jsme takhle koukali s týmem U9 do té jámy, bylo z toho 3. místo. Takže Macocha je jasná volba a jedeme se kochat.

13:00 –  jdeme na Wayny. Nevyzpytatelný tým, se kterým jsme ještě před rokem hráli vyrovnané zápasy. Naštěstí naši borci za ten rok ušli kus cesty, a tak nenechávají nic náhodě a porážejí Wayny rozdílem 13:2. Nakonec to byl dobrý soupeř na rozehrání a radostný vstup do turnaje.

Blesk Jablonec slibuje již o něco větší kvalitu. Připomínáme borcům, jak jsme jim v červnu darovali zápas na zlatém podnose. Tohle už se nesmí opakovat! Pojďte je řezat, že nebudou mít čas se nadechnout! A tak jdou Miners seřezat i Blesky. 10:1. Kouč Jablonce jen trpně pozoruje svůj tým, který se (pro nás naštěstí) výkonem nepodobá těm červnovým Bleskům, kteří nás semleli.

Dvě výhry. A protože Draci to také válcují, je jasné, že si to s nimi zítra ráno rozdáme o první místo ve skupině. To je pěkný pocit. A hlavně – už po dvou zápasech máme splněný cíl. Jsme mezi horní osmičkou. A chceme ještě výš.

Sobota ráno. Za ranního kuropění, stoupající mlhy z okolních lesů a v čerstvé rose se rozcvičujeme. Romantika. Nenecháváme nic náhodě a jedeme předzápasovku na čtyři skupiny. Dvě v poli a dvě na pálce. Hlavně si nevybrat typický Miners ranní ospalý průšvih. Po očku sleduji kouče Draků, kteří dlouze pozorují náš tým a je znát, že jsou ve střehu. Naše včerejší skóre 23:3 budí respekt. Teda, ne, že by se Draci z toho posadili rovnou na zadek, ale ta čísla vypadají fajn. 

Jdeme na ně! Od prvního nadhozu je znát, že jsme dobře naladěni. Opřeli jsme se do Draků na plné pecky. Rozjíždí se nádherný zápas, který můžeme směle zařadit do našeho zlatého fondu hned za legendární mač s Hlubokou na Poháru. Draci do nás buší a skvěle si to dávají mezi metami. Zvlášť ten kluk na spojce je výborný. Ale my jim to vracíme stejně! Díky našim odpalům Draky nutíme k chybám a nedovolíme, aby nám ve skóre utekli. Zápas se přelévá ze strany na stranu a oba týmy zahrávají velké akce. Stahujeme, tlačíme, ale… bod chybí. Draci vyhrávají 6:5, jsme tedy druzí ve skupině, ale pyšní. Nedali jsme kůži zadara. 

Čtvrtfinále bude hustý! Jdeme na domácí Blansko. Čeká nás rámus, bubny, ale hlavně jejich několik vynikajících pálkařů, kteří to řežou k plotu a možná ještě dál.  

A taky že jo. Jejich odpaly jsou buď dlouhé k plotu anebo tak prudké, že se ve vnitřním poli jen těžko chytají. Klobouk dolů! A pak, když už si myslíme, že nemůže být hůř, tak jde na pálku ten jejich obr z první mety a jakoby se nechumelilo, tam flákne foul ball do homerunu. Je to zkrátka těžká práce a sportovně musíme uznat, že Blansko je nad naše síly. Navíc se ani na pálce, ani v obraně, nepřibližujeme k výkonu s Draky. Ještě se v poslední směně vzepneme ke korigování výsledku, ale to už je všechno. Blansko vítězí 11:4 a my budeme pokračovat ve skupině o 5. – 8. místo.   

Neděle ráno. Chystáme se na Techniku Brno. Těžký, ale hratelný soupeř. Stačí, když předvedeme dobrý výkon, který umíme a může to být vyrovnaný, pěkný zápas. Bohužel, zase to není ono. Technika dobře pálí a v obraně dělá málo chyb. My se nemůžeme pořádně trefit a v obraně děláme hodně chyb. Celý zápas taháme za kratší konec, a i když zahrajeme nějaké pěkné akce, Technika je vzápětí zahraje také. Jako bychom měli přehnaný respekt k týmu, který má v názvu slovo „Brno“. Zápas končí 7:3 a my si to rozdáme s Chocní o 7. místo.

V posledním zápase konečně zase nastartujeme „zelený válec“. Po dvou nepovedených zápasech už to zase řežeme a přidáváme bod za bodem. Choceň nám nestačí, a tak zakončujeme naše vystoupení na letošním mistrovství republiky exhibicí a vítězstvím 14:2.

I když je před U9 ještě jeden vrchol sezóny, finále Rookie ballu, Mistrovství republiky je Mistrovství republiky. A sedmé místo v konkurenci dalších 16 týmů je pěkný výsledek. Odehráli jsme čtyři skvělé zápasy, včetně boje s Draky. A dva nepovedené. Mrzí především ta Technika, tu jsme mohli potrápit víc. 

I tak ale můžeme říct, že tahle parta uběhla za poslední rok kus cesty. Přesně před rokem si nás na Poháru U8 namazal na chleba každý, kdo šel zrovna okolo. Ale od té doby jsme šli už jen a jen nahoru. Za vrcholy sezóny můžeme považovat jarní zápas s Hlubokou a nyní zápas s Draky. Ukázali jsme, že když se všechno sejde, umíme hrát vyrovnaně i s těmi nejlepšími týmy. 

Z otloukánka jsme se vypracovali mezi osmičku nejlepších týmu v ČR. Sedmé místo je (za třetím místem dnešních U13) druhé nejlepší umístění Miners U9 na mistrovství republiky. Tohle už borcům nikdo neodpáře! Jsme na vás pyšní!

Petr Vinš, headcoach