Bronz ozdobený homerunem – skvělé vystoupení našich U9 na Českém baseballovém poháru

Český baseballový pohár. Vrchol jarní sezóny našich Devítek. Skvěle připravený turnaj v areálu Sabatu. To nejlepší z baseballových týmů české části republiky. Dunění bubnu, „Kladýnko, GO!“, antuka, vedro, nervydrásající drama a uprostřed všeho naši borci v hlavní roli. 

Sobota ráno. Tým se pomalu schází u tribuny. Pozdravy, high five, už je tady i týmový medvědí maskot Arnošt, tentokrát i se synem Pepou. Každý fanoušek navíc se bude hodit. 

Jdeme se rozcvičit. Rozjíždíme naše tradiční rituály, snažíme se držet dobrou náladu, ale napětí před prvním zápasem je znát. 

My trenéři tajně myslíme na minimálně obhajobu loňského čtvrtého místa z Hluboké. Zároveň ale tušíme, že to bude těžké. Musíme se vypořádat s vyrovnanou skupinou a především alespoň s jedním z těžkých soupeřů, Jabloncem a Kotlářkou. Dále nás čekají Piraně z Berouna a Waynes Pardubice. Dokážu si představit i lehčí skupinu. Do turnaje bohužel vstupujeme v poněkud pošramocené sestavě – Nicol má zlomený palec a nehraje, Ríša naražené zápěstí a nemůže odpalovat. Musíme improvizovat.  

Jdeme na Blesk Jablonec. Děti ví, že je čeká těžký soupeř s dobrou pálkou. Favorit skupiny. Začínáme famózně. Nařežeme Blesku hned 5 bodů a jen 2 dopustíme. Ale to je asi tak všechno. Jako bychom se lekli vyhrát. Asi tréma z velkého turnaje způsobí, že v obraně začneme kupit chybu za chybou a vlastní špatnou hrou posadíme zprvu zaskočeného soupeře na koně. Nedá se na to dívat. Blesk se probudí a sází nám body, na které jen sporadicky odpovídáme. Konec. 11 : 7 pro Blesk. Předali jsme mu zápas jako pěkný dáreček převázaný mašlí.

Bereme si děti stranou, aby nikdo ze soupeřů neslyšel ten kartáč, jaký dostanou… 

Konec kartáče. Děláme tlustou čáru a jdeme na další soupeře. Teď už potřebujeme jen vyhrávat.

Děláme zásadní a riskantní rozhodnutí. Nicol se cítí dobře a je schopná házet, chytat i pálit i se zlomeným palcem. Ortéza dobře drží, ale doktor Štrosmajer by nás seřval na hromadu. 

Druhý zápas a tradiční soupeř Piranhas Beroun. Tlačíme tu káru do kopce a ještě nám kloužou nohy. Zápas doslova urveme 6 : 4. Uf. Kam se poděl zelený válec? Víme, že děti hrají pod své možnosti. Na pálce to skřípe, v poli je pořád hodně chyb. Prostě to není ono. A před námi Kotlářka, která to tady řeže.

S Kotlářkou se konečně trochu rozjíždíme, i když do zeleného válce to má pořád daleko. Chyb ubývá, odpalů přibývá. Kotlářka má výborné vnitřní pole, které nás nikam moc nepustí. Navíc pěkně pálí nepříjemné nízké odpaly, které profrčí vnitřním polem jak nic. Nicméně, začíná si sedat i naše souhra.  Nicol na první metě je rozhodně jistota, Tomáš na dvojce a Patrik na spojce tradičně dobře brání druhou metu. Na trojce zahraje solidně Nikola a na zadákovi nejmladší Max. Na nadhozu Táňa. Vzadu Ríša, Lewis a Laura, Anežka, Mety. Krásný zápas. Bohužel 8 : 5 pro Kotlářku.

Vidina bojů o medaile se pomalu rozplývá. Musíme nutně vyhrát nad Wayny a stejně to nemáme ve svých rukách. Ale… naděje umírá poslední. Zelenej válec je tady! V podvečerním zápase a stále ve velkém vedru deklasujeme Wayny 15 : 2 v našem nejlepším výkonu dne. Sebevědomí je zase zpátky a ráno budeme věřit na zázraky.

Neděle. Hned na srazu je na dětech vidět dobrá nálada. Nic neřešíme a jdeme se připravit na boje o 5. místo. Po očku sledujeme tabuli s průběhem zápasu Kotlářka – Blesk. Aby se stal zázrak, musí Kotlářka vyhrát a Wayni porazit Beroun. Pak by vzniklo kolečko Blesk – Miners – Waynes, ve kterém máme díky vysoké výhře nad Wayny dobré skóre, které by nás posunulo do semifinále.

Na tabuli blikne konečné skóre a také na dálku vidíme radující se Kotlářku. To bychom měli. Dál rozcvičujeme děti, zatímco je zahájen zápas Waynes s Berounem. Skóre je jako na houpačce, chvíli vedou Pardubice, chvíli Beroun, řev z tribuny doléhá až k nám do protilehlého kouta areálu. Jdeme děti uklidit do stínu. Ony totiž vůbec netuší, o co se hraje a my jim to říkat nebudeme. Vzniká komická situace: zatímco naši borci polehávají ve stínu, popíjejí limonády a čekají, až je někam odtáhneme na zápas proti „někomujejednokomu“, u hřiště, kde právě začíná tie-break, se shromáždí rodiče i trenéři Miners a Blesku, živě diskutují a fandí jednomu či druhému týmu. Teprve druhý tie-break rozhodne o vítězství Waynes. Miners jdou do semifinále! Děkujeme, Wayni!

V semifinále nás čeká, stejně jako vloni, Hluboká, která tady zatím každému nařezala, co se do něj vešlo. Všichni jsou strašně velcí a pálí hrozné bomby daleko do zadního pole. Našim borcům zamlčíme, že hrajeme o medaile. Jdeme prostě na Hlubokou, no a co! Soupeř jako každý jiný. 

V tu chvíli ještě netušíme, že budeme tohle odpoledne svědky dvou nejlepších zápasů, které naši borci kdy sehráli. Tak si to pojďme vychutnat, nejprve tu Hlubokou.

Zůstává vítězná sestava ze zápasu s Pardubicemi. Začínáme na pálce a díky Patrikovi vezeme jeden bod. Dobrý začátek. Burcujeme borce: „Hrajeme proti absolutní české špičce, pojďte si to užít a vymáčkněte ze sebe to nejlepší“. Hluboká jde na pálku a připraví nám peklo. První pálkaři to neskutečně řežou a než se nadějeme, máme tam 4 kousky. Zahráváme ale třetí aut a jdeme pálit. Hluboká nám nic nedovolí a týmy se střídají. Ale i my zahrajeme tři auty a Hluboké nedovolíme ani jeden bod. 

Naše vnitřní pole se rozehrává ke skvělému výkonu. Patrik na spojce předvádí superdlouhé hody na jedničku, protože hraje hodně vytažený vzadu. S Tomášem drží druhou metu. Nicol na jedničce to luxuje, Táňa to tam z nadhozu skvěle sází. Nikola na trojce zahraje důležitý tečovaný aut. Malý Max na zadákovi dostává hrozné kapky. Do plastronu a chráničů schytává strašné bomby. Je špinavý, otlučený, mezi směnami polyká na střídačce slzy, ale vyměnit se nenechá. Po zápase ho pochválí i trenéři Hluboké jako nejlepší catchera turnaje a jsou v šoku, když se dozví, že je teprve U7. Klobouk dolů!

Favorit do nás buší, jenže na hřišti už je zase ten zelenej válec, který se rozhodl jim to nedat zadarmo. Děti jsou v tranzu. Ve třetí směně přidáváme tři body, Hluboká jen jeden. Ve čtvrté my nic, Hluboká jeden bod. Stav je 6 : 4 pro Hlubokou a jdeme do poslední směny. Na pálce se rozjedeme k velkému finále. Nejprve Nicol s Patrikem urvou na slide dva body. Oba toho mají plné zuby, okolo domácí mety už je to vybroušené a slidy bolí. 6 : 6. Poprvé ve vzájemných zápasech vidím hlubockého kouče, jak si bere timeout a uklidňuje svůj tým. Tohle asi Hluboká nečekala. A to ještě není všechno.

Na pálku jde Lewis. Nápřah a rána jako z děla, která se může směle rovnat těm hlubockým. Tahle jde ale ještě dál. Míč strašně dlouho letí a mizí ve vesmíru! Homerun! Lewis stahuje 3 body. Miners vedou 9 : 6! 

Hluboká jde na dohrávku. Peklo! 9:7, 9:8, 9:9. Zahráváme dva zázračné auty a na druhé metě je běžkyně Hluboké. Dáváme si timeout. Ta holka se nesmí dostat domů, když to jinak nepůjde, hrajeme proti bodu na domácí metě. Jenže… hlubocký pálkař to řízne dozadu a zápas končí 10:9 pro Hlubokou. Standing ovation pro oba týmy. Tohle byla reklama na dětský baseball!

Jdeme tedy znovu na Kotlářku do zápasu o 3. místo. Podaří se nám udržet motivaci a nastartovaný zelený válec? Naštěstí mají děti tolik vyplaveného adrenalinu a narostlé sebevědomí, že jim je jedno, na koho jdou. A kdyby tam na ně čekali Marťani, tak je prostě přejedou. 

Jdeme do dalšího neskutečného zápasu proti těžkému soupeři. Kladenští rowdies a buben nás opět ženou a my se zakousneme do Kotlářky. Tentokrát ale režírujeme zápas my. Řežeme to jako smyslů zbavení a přidáváme bod za bodem. Lewis je metr od dalšího homerunu! Obrana je pevná a moc běžců na mety nepouštíme. Po Hluboké jsme zaskočili dalšího soupeře. Deklasujeme Kotlářku, vítězíme 15:4 a vezeme domů prestižní bronzové medaile. Tihle borci jsou teprve druhá parta, která v posledních deseti letech získala pro Kladno medaile z některého ze dvou nejprestižnějších turnajů - Českého poháru a Mistrovství republiky.

Jsme na vás moc pyšní!

Petr Vinš, headcoach