Miners U9 vyhráli Kladenský kahan

Náš tradiční zimní turnaj v rozdělovské nafukovačce, Kladenský kahan, přivítal i letos pěknou sbírku týmů osmi a devítiletých borců. Tentokrát jsme pozvali i týmy, které do naší haly přijely poprvé. A samozřejmě  tradiční Eagles. A tak na nás čekali ještě Praotci z Roudnice a Wayni z Pardubic, kterým jsme oplatili pohostinné prostředí z jejich nedávného turnaje v Poličce.

 

Je za pět osm a já marně hledám místo k parkování v tomhle zatroleném sídlišti. Zachraňuje mě Michal, který vlastním tělem brání poslední parkovací místo ve Středočeském kraji. V šatně haly nacházíme připravený a převlečený tým a pozdní příchod koučů je rodiči vtipně glosován. Příště budu muset vyrazit ještě za tmy, abych zvládnul zaparkovat.

Ale už jsme v hale a jedeme na naše tradiční předzápasové rozcvičení a rituály. Hned v prvním zápase jdeme na zdatného protivníka. S Eagles hrajeme jasně nejčastěji ze všech našich soupeřů, a tak víme, že nás nečeká snadný úvod turnaje. Eagles mají několik dobrých pálkařů a v obraně to umí také slušně dávat. A my máme tak nějak trému. No jo, hned vedle lavičky je hrozen natěšených rodičů, babiček a dědečků, domácí prostředí, ve kterém nechceme zklamat a dunící Dole v dole… to holt někdy umí svázat nohy i ruce. Na rozdíl od Poličky, kdy jsme nějakou trému neřešili a rovnou se zahryzli do prvního soupeře, tady máme tedy pěkně vlažný vstup do utkání. První dvě směny jsou ve znamení nervozity, chyb, přehozů a tím pádem je soupeř na koni. To, co děti učíme, tedy rozjet „zelený válec“ od prvního odpalu a energii zápasu mít ve svých rukou, nějak nefunguje. Naštěstí máme pro tyhle případy v rukávu trumf, který nás podrží. Pálku. Co neuhrajeme v obraně, doháníme slušným výkonem na pálce. A tak nám Eagles na úvod zas tak moc neutečou a my se během prvních dvou směn pomalu trémy zbavujeme. S každým povedeným odpalem a doběhem roste sebevědomí. Zahráváme důležité outy na druhé metě v podání betonové zdi Míša-Max a zápas pomalu otáčíme. Vítězíme 9:3 a tréma je fuč. Na poradě v šatně se každý dozví, co se mu povedlo a hlavně, co musí v příštím zápase zlepšit. Palec nahoru dostává tým za charakter, bojovnost a otočení nepříznivě zahájeného zápasu. Tohle je cenné zjištění pro trenéry. Děti si zase odnášejí zkušenost v tom, že se ten baseball sám neudělá a že úspěchu musí jít samy naproti od první vteřiny.  

 

Jdeme na Wayny. Ti přijeli v o něco slabší sestavě, než minulý týden v Poličce, kdy měli slušné vnitřní pole. Tady přebereme otěže zápasu od začátku a jedeme. Opět příjemné zjištění, že vesměs všechny děti nadhoz trefují, často velmi dobře a agresivním během po metách si sčítáme body. V poli to pořád není ono, i když nutno říct, že nás Wayni zase tak neprověřili. Zápas končí 15:4 a jdeme na párek v rohlíku.

 

Praotci mají pár dobrých pálkařů a zápas zdaleka není jednoznačný. Umí to bouchnout a také na nás vozí body. My se ale dostáváme konečně i k dobré hře v obraně, která doposud vázla. Do outování se konečně zapojují i další hráči a vidíme několik pěkných zásahů od Emmy, Maxe, Míši, Adama Lukeše a Libora. Podáváme zatím nejhezčí výkon a dobrou pálkou nakonec soupeře zdoláváme 13:7. Jsme ve finále.

 

A znovu na Eagles. Upozorňujeme děti, že i Eagles se během dne zlepšovali a že nastoupí úplně jiný tým, než ráno. A tak si každý plácne s naším plyšovým maskotem „Kutkem“ (Krtkem) a jdeme na to. Eagles hrají opravdu lépe, ale my také. Opíráme se o dobrou pálku a zase o něco lepší obranu a konečně vidíme pěkný napínavý zápas dvou vyrovnaných soupeřů. Takhle to máme rádi, a proto rádi s Eagles hrajeme. Zápasy s těžkými soupeři nás můžou nejvíc posunout. Vidíme oboustranné krásné zákroky v obraně, které bouřlivě kvituje kladenské i pražské obecenstvo. Míša s Maxem vytáhnout úžasný skok, rybičku a outy z luftu. Libor je zase o trochu jistější na první metě a příhozy mu pěkně plesknou do rukavice. Emma s Áďou Lvem drží své posty a také na jejich kontě přibývají outy. Anežka dává fantastický příhoz z pravého pole a s Liborem zahrají out na první metě. Zadní pole hraje to, co má: doběhne odpálený míč, na nic nečeká a hází ho na druhou metu. A hlavně řežeme na pálce a body přibývají. Rozpálíme Eagles a vše korunuje Max dvoubodovým (a jediným v turnaji) homerunem. Vítězíme 12:9 a obhajujeme loňské prvenství. Přebíráme medaile, koblihy a Áďa Lukeš navíc i Cenu trenéra za povedený turnaj.

 

Na úvod sezóny máme za sebou dva turnaje. Poličku a Kahan. A také osm vyhraných mačů. Nic nepřeceňujeme, je to pořád jen příprava na sezónu a to hlavní nás teprve čeká. Nicméně, můžeme říct, že se tým dává pomalu dohromady a jsme přesvědčeni, že děti budou umět hrát pohlednou i snad i úspěšnou hru. Max s Míšou tvoří hlavní zkušenou údernou dvojici na pálce i v obraně a za nimi je parta šikovných kluků a holek, kteří postupně zapadají do toho našeho puzzle a s každým startem na pálce či v poli nabírají sebevědomí. Turnaje nám ukázaly, na čem musíme do začátku sezóny zapracovat a už v úterý se do toho pustíme. Pilování pálkařského stylu, zpracování odpalů a souhra vnitřního pole, jistota outů (nejen) na první metě, aktivnější a jistější vnější pole a ještě agresivnější běh po metách. Tak tohle nás teď čeká v únoru a březnu.

 

Petr Vinš, headcoach