Miners U9 jsou pátí na Mistrovství republiky

„Zabereme hej hou“ asi zní řadě týmů Mistrovství republiky U9 v Hluboké ještě teď v uších. Někteří soupeři nám přiznali, že si Miners hymnu dokonce pobrukovali i během turnaje. A to s námi ani nehráli.

Miners prostě byli na mistrovství slyšet a hlavně byli vidět díky povedeným výkonům, které u soupeřů budily respekt. Za všechny to vyjádřila poměrně přesně Martina Hánová, hlavní koučka Hrochů: Je nám jedno, s kým tady budeme hrát, ale s vámi nechceme.“ To je pro nás velká pocta.

Ale popořádku.

V páteční výhni začínáme proti olomouckým Skokanům. I když papírově by to měl být nejschůdnější soupeř v naší skupině A, člověk je stejně před začátkem turnaje nervózní. Ono totiž kdybychom přijeli s týmem, který ambice na přední příčky nemá, bude to asi jednodušší. Ale Miners U9 je talentovaná partička, která si musí dávat medailové cíle. Naštěstí se vše brzy uklidňuje po prvních odpalech a Kladno drží otěže zápasu pevně v rukou. Skokanům nasází 20 bodů a turnaj tak úspěšně zahájí.

Skokani – Miners 1:20.

Jdeme na nevyzpytatelný Liberec, se kterým jsme se v červnu na Poháru tři směny trápili, než jsme ho dokázali rozpálit. Liberec kouše podstatně víc, než Olomouc, ale máme pevnou obranu, která mu nakonec dovolí jen 1 bod. A my jich nastřílíme 8. Miners – Liberec 8:1.

Zbytek odpoledne už máme volno a tak využíváme naplno všech atrakcí tohoto báječného areálu, včetně koupačky ve Vltavě. Vyjma trampolín, ty jsou tabu.

Večeře a přesun na ubytování. Vítá nás milá paní v domku se zahradou u rybníka. A na zahradě bazén. Prý děti můžou. Snažím se jí varovat, protože ještě tuhle smečku nezná. Za chvíli bazén úpí pod náporem smečky, voda stříká až na ulici, ale paní se zdá být úplně v pohodě. Bazén a nafukovací krokodýl taky vydrží. Scházíme se na pokoji k tradičnímu hodnocení dne a psychologické přípravě na zítřek. V 10:00 nás čeká klíčový zápas skupiny proti Sabatu. Kdo nechce jít ve čtvrtfinále na Hrochy, musí skupinu vyhrát.

A ráno v areálu modrá obloha, rosa, sluníčko ještě nepálí, ptáci zpívají – pohoda, no prostě ráj. A do toho rajského ticha se z hřiště C ozvou první tóny AC/DC Thunderstruck. Miners se rozcvičují! Energie AC/DC se přelije do týmu a my vlítneme na Sabat. Jsou dobří a letos jsme s nimi nikdy nehráli jednoduchý zápas. Je to řežba. Nikdo nechce jít do čtvrtfinále na Hrochy. Vidíme odpaly i pěkné outy na obou stranách a Miners mají přeci jen trochu víc ze hry. Dohráváme na pálce, vedeme o 3 body a do konce chybí minuta a půl. První out. Minuta do konce. To už dáme. Druhý out. 50 vteřin. Jasně, mohla se právě rozvázat někde nějaká tkanička, ale tohle neděláme. Nesme turečtí fotbalisté. Třetí out a 30 vteřin do konce. A zápas pokračuje. Sakra práce! Sabat se vypnou k úžasnému závěru. Dva nechytatelné odpaly do zadního pole srovnávají skóre a ještě jeden bod přidávají. Dostáváme se na 1. i 2. metu, ale dál to nejde. Konec zápasu, Sabat vítězí 6:5 a my míříme k druhému místu ve skupině a ke čtvrtfinále s Hrochy. Tohle jsme nechtěli.

Po zápase za námi přicházejí koučové Sabatu a děkují nám za fér hru, že jsme nezdržovali. No jo, no… Ve skupině ještě porážíme Hlubokou 13:7 a pak se už vydáváme na těžkou misi. Ve čtvrtfinále se potkají dva týmy s nejlepšími obranami. Hroši mají ještě o pár obdržených bodů míň a o pár napálených bodů víc. Jdeme s dětmi na naše oblíbené místo u řeky a lijeme do nich hektolitry sebevědomí. Hroši s vámi nechtějí hrát, mají z vás respekt!

Čekáme před střídačkou, naši rowdies rozjíždí na tribuně peklo, duní Dole v dole. Děti zpívají s rodiči. A okolo mlčky procházejí zaražení Hroši. Připadají mi menší, než obvykle. Začínáme na pálce a řežeme to. Raketový nástup nám přiveze 4 body. Báječný začátek. Jenže Hroši nám udělají to samé. Několik tvrdých nechytatelných odpalů a je srovnáno a ještě bod navíc. 5:4 pro Hrochy. V další směně přidají bod a my nic. 6:4. Začíná nám padat řemen. Burcujeme děti, co to jde.

Znovu bušíme a dotahujeme na 6:6. Stav vydrží do poslední směny a dohrávky Hrochů. Potřebujeme prodloužení a zahrát tři outy bez bodu. Jenže přichází naše jediná slabší chvilka víkendu a čtyři(!) chyby za sebou. Je vymalováno. 9:6 vítězí Hroši. Jasně, že jsme z toho na prášky, děti porážku kousají statečně, někdo polyká slzy. Tleskáme našim rodičům, právě jsme s Hrochy sehráli jeden z vrcholů turnaje. A pak to slyšíme: hroší diváci skandují Miners! Tohle je pocta našim dětem!

Padáme do skupiny o 5.-8. místo a nečekají tam žádní nazdárci. Blansko, Ježci Jihlava a Sabat. Bude to těžké. Ale ještě to odpoledne uzavřeme s dětmi na našem místě u řeky velké předsevzetí: chceme a budeme pátí! Pořád je o co hrát.

Neděle ráno. Vše se zdá být v pořádku a funguje to jako v sobotu. Rosa, sluníčko, ranní kuropění, božský klid… všechno je OK. Až na takovou maličkost. Tým se nám po hřišti plouží a všechno tak nějak vrže. Děti jsou unavené a na baseball se neusmívají. To jsme fakt potřebovali! A na druhé střídačce Blansko. Ti si nás takhle namažou na chleba. Pár minut do začátku a děláme, co můžeme, abych ty naše probrali. Nabíháme do pole a my trenéři máme divné mrazení v zádech. První pálkař soupeře, odpal a out. A jakoby v tu chvíli někdo zmáčknul čudlík. Z dětí se stanou normální hornické bestie a odehrajou úžasný, téměř bezchybný zápas. Do blanských pálí odpal za odpalem a vezou body. Přivezou jich 13 a soupeři dovolí jen 4. Tak to bychom měli a teď se půjdeme porvat o to 5. místo.

A kdo tam na nás nečeká? No, Sabat! Tak tenhle zápas bude mít náboj! Máme možnost ukázat, že výsledek ze skupiny byl jen takový ojedinělý renonc. A tak se taky stane. Sehrajeme náš nejhezčí zápas na turnaji. Dlouhé odpaly střídáme s jistými zákroky v obraně a Sabatu nedáme ani centimetr hřiště. Vítězíme po krásné hře 11:1 a je hotovo. Kladnu se v tomhle týmu urodil mimořádně talentovaný ročník, který, jak věřím, třeba už za rok v U10, to na tu medaili dotáhne. Po naší předvedené hře během třech dnů mistrovství si troufám tvrdit, že letos nás o medaili připravilo 30 vteřin v zápase se Sabatem. Ale na kdyby se nehraje. I když… kdyby byla ta jedna rozvázaná tkanička… Ale tohle my neděláme. Nejsme fotbalisti. Jsme Miners!

Petr Vinš, headcoach

Tým Miners U9

Inna Barochová, P

Jindra Valoušek, 1B

Míša Horák, 2B

Dominik Dvořák, 3B

Max Bareš, SS

Vilda Pavlis, C

Šimon Skolil, LF

Vojta Doubek, CF

Max Vydra, RF

Marek Koláčný, P, C

Niki Havelka, C

Adam Lev, C, RF

MČR U9 2024

1. Eagles Praha

2. Cardion Hroši Brno

3. Technika Brno

4. Tempo Praha

5. Miners Kladno

6. SaBaT Praha

7. Olympia Blansko

8. Ježci Jihlava

9. Draci Brno

10. Třebíč Nuclears

11. Sokol Hluboká

12. Kotlářka Praha

13. Patriots Liberec

14. Klasik Frýdek-Místek

15. SaB Orli Choceň

16. Hippos Brno

17. Skokani Olomouc

18. Piranhas Beroun

19. Meadow BULLS Dolní Loučky